Kīlauea – Domov bohyně Pele

Sopka Kīlauea na havajském ostrově Big Island znovu potvrdila svou pověst jedné z nejaktivnějších sopek planety. Její 39. erupce v rámci současné série navázala na dlouhodobou sopečnou aktivitu, která tu není výjimkou, ale spíš součástí každodenního života i místní kultury. Láva začala vyvěrat na zemský povrch 23. prosince v 20:20 místního času a 39. epizoda trvala 5.9 hodiny do 2:13 na Štědrý den. Lávové fontány z jižního vývěru dosahovaly výšky až 1 400 stop (420 metrů), zatímco fontány ze severního vývěru se kolem 21:30 místního času (HST) 23. prosince zvedaly těsně pod hranici 1 000 stop (280 metrů). Fontány během 39. epizody erupce vyprodukovaly odhadem 10 milionů krychlových metrů lávy. Kombinovaná průměrná rychlost erupce z obou vývěrů přesahovala 190 krychlových metrů za sekundu. Lávové proudy z fontán pokryly přibližně 60–70 % dna kráteru Halemaʻumaʻu.Pro místní i turisty je další erupce vždy velkou událostí a neodolatelnou podívanou. Vzhledem k současnému neškodnému charakteru aktivity sopky je možné erupce pozorovat z překvapivě malé vzdálenost dvou kilometrů. Přestože poslední série erupcí začala přesně před rokem 23. prosince 2024 a za tu dobu si sopka stihla na své konto připsat 39. erupcí, s každou další epizodou se vždy havajský Volcano National Park zaplní až k prasknutí. Pro turisty je to neopakovatelná životní podívaná, pro místní je to spirituální událost. Havajské náboženství je úzce spjaté s přírodou a Pele, bohyně sopek, lávy a ohně je jednou z hlavních postav místní mytologie. Mnohým by se mohlo zdát, že budou místní rozčarovaní, když jim jedna z sopek pokryje popelem ulice měst, zaplaví lávou silnici nebo litry lávy tekoucí přímo do oceánu zahubí všechny korálové útesy. Místní lidé jsou ale žijí s přírodou ve velké symbióze a chovají k ní hlubokou úctu a vděk a pro krajinu je to pokračování nekonečného procesu zániku a vzniku — stará zem mizí pod lávou, nová se rodí. O měsíc později, kdy tento článek píšu má Kilauea za sebou další dvě epizody z nichž ta 41. byla opravdu spektakulární a i strážci parku tvrdí že tolik sopečného popela a tefry doposud během poslední série v parku nezažili. Kīlauea tak znovu ukazuje, že Havajské ostrovy nejsou jen rájem z pohlednic, ale živým, neustále se měnícím organismem.